Animovaný seriál Rychlé šípy a doprovodné publikace

    Rychlé šípy jsou konečně v televizi. Zajímá vás, jak to všechno začalo, nebo spíš chcete vědět, jak to bylo doopravdy? Každopádně čtěte!

    Jeden šípácký seriál už v televizi byl. Neuplynulo ani 57 let a máme tu další. Sedmidílný animovaný seriál »Rychlé šípy« se vysílal na ČT :D od 7. 11. do 19. 12. 2025. Délka každé epizody je 13 minut. Seriál je dostupný na iVysílání. Jak jsem psal v minulém článku, očekávání fanoušků Jaroslava Foglara bylo opatrné, až nedůvěřivé - i na základě toho mála informací, které byly k dispozici předem. Podíváme se tedy, jak to dopadlo.

    Začneme technickou stránkou. Úvodní záběr na město vypadá dobře, pak se objeví titulní postavy a divák se asi trochu zarazí. Kresba je zjednodušená na maximum, postavy jsou složené v podstatě z geometrických tvarů, nepracuje se ani s proměnlivou tloušťkou čáry. Tady mají tvůrci velké štěstí, že jsou šípáci díky svému barevnému oblečení a vlasům jednoznačně rozpoznatelní. Hodně jednoduchá a poněkud toporná je i animace lidských a zvířecích postav. Statická pozadí jsou prokreslenější, včetně textur a stínování, o to víc jsou ale v kontrastu s postavami, složenými z jednobarevných ploch, které tak působí dvojrozměrně.

    Autorem kresby je známý komiksový kreslíř Karel Jerie, jeho výrazný osobitý styl ale v extrémně zjednodušených postavách nenajdeme. Podle nepříliš konkrétních informací od Skautské nadace Jaroslava Foglara, která na vznik seriálu dohlížela, bylo nutné všechno pojmout opravdu hodně jednoduše proto, že animace je náročná a rozpočet byl omezený. Jerie vytvořil i další kresby, které se objevily na propagačních materiálech a předmětech (nebo třeba na zdravých potravinách, které jsem zmínil minule). Při jejich kreslení se nemusel řídit omezeními animovaného seriálu a mohl tak do nich víc promítnout svůj specifický styl. Ještě propracovanější Jerieho ilustrace najdeme ve dvou publikacích, které seriál doprovázejí. O těch ale později.

Pokud jde o dabing, asi není moc co vytknout. Většinou jde o známá jména. Mirka mluví Jaroslav Plesl, Jarku Matěj Hádek (ano, představitel Losny ve filmu z roku 1993!), Jindru méně známý Jiří Panzner, Červenáčka Matouš Ruml (který zároveň propůjčil hlas i Bohoušovi) a Rychlonožku Jan Maxián (dabér mnoha vtipných postav, třeba SpongeBoba). Hudba není příliš výrazná ani zajímavá. Úvodní znělka vyvolává atmosféru detektivního tajemna a hodí se tak k epizodám s kriminální zápletkou (jako je například ta s Maxmiliánem Drápem), k jiným více klukovským příběhům už méně. Také během samotných epizod občas zazní hudební doprovod, který moc nesedí k atmosféře scény. Většinu času ale hudba aspoň neruší.

Hlavní otázka ovšem zní: jak se podařilo převést legendární Foglarův komiks do televizního seriálu? Z několika předem uveřejněných obrázků bylo jasné, že k nějakým zásadnějším změnám oproti originálu určitě došlo. Komiks o RŠ je hodně epizodický a pro potřeby seriálu bylo nutné pospojovat jednotlivé příhody do souvislejších celků. Scénárista tak často vybral nesouvisející, ale tematicky příbuzné díly komiksu (například dvě různé zimní výpravy) a vytvořil z nich příběh dané epizody seriálu. Někde se držel originálu doslova, jindy se od něj podstatně odchýlil. To je samozřejmě pro některé znalce díla JF těžko překousnutelné.

Hned v první epizodě je těch kontroverzních změn celá řada. V prvním záběru vidíme Černé jezdce s jejich obligátními šátky přes obličej - a mezi nimi Dlouhé Bidlo (ovšem bez šátku). Následně se objevuje Mirek Dušín a hned po něm Bohouš. Můžeme ocenit, že Jarka je svázán a zavěšen na ohradu po vzoru úplně původní verze komiksu, která byla později překreslena (a také šátky byly Jezdcům odebrány). Seznámení Šípáků probíhá celkově tak, jak ho známe. Ovšem je to právě Bidlo, kdo se zachová nečestně a nesportovně a vrhne poleno Dušínovi pod nohy. Šípové získají vlajku a zároveň vznikne známé - i když zatím nepojmenované - Bratrstvo. Řekl bych, že to dává smysl. Černí jezdci mají v komiksu jen dočasnou roli, zatímco Bratrstvo kočičí pracky patří mezi nejikoničtější protivníky Rychlých šípů - a proto se taky v seriálu objevují opakovaně. Navíc v komiksu je vznik Bratrstva zdlouhavý a poněkud náhodný (Bohouš se nepochopitelně spřáhne s Bidlem, který ho předtím šikanoval). Líbí se mi taky, jak si tvůrci připravují půdu pro další díly tím, že předem uvedou různé postavy, které budou důležité později. Třeba s běžeckým závodem pomáhá Vlastě Haha-Bimbi. Spousta změn je také v dialozích, ale i to je pochopitelné, protože komiks byl zvláště ze začátku hodně schematický a dialogů v něm bylo minimum. Obecně bych řekl, že první epizoda funguje po dramaturgické stránce výborně, pokud se přeneseme přes zásahy do zdrojového materiálu.

Bohužel se ale nedaří nastavenou laťku udržet a některé epizody jsou spíš slabší. Nejhůř asi dopadl díl o bitvě s Podkováky, jehož příběh je nepochopitelně překopaný a zmatený, dojde v něm na kopii vlajky a dokonce i na použití obléhacích strojů. Díl o zimní výpravě je zase doplněn o zbytečnou zápletku s Rodokapsy, v dílu se zatopenou jeskyní je přidána dost divná postava děvčete s kozou, které zřejmě celé dny stojí na břehu říčky. Jinak řečeno, kvalita je značně proměnlivá, něco se daří, něco ne. V posledním dílu je skutečně postava “Pátka” Velnera nahrazena Bohoušem, jak jsem předjímal v minulém článku. Ovšem v tomhle případě to zase funguje překvapivě dobře. Bohouš je obecně nejlépe vykreslená a propracovaná postava celého seriálu, ostatní jsou spíš schematicky načrtnuté figury, nebo jednorozměrné karikatury.

Když to shrnu, seriál není tak hrozný, jak jsme se mohli obávat, ale ani není tak dobrý, jak jsme mohli doufat. Ohlasy diváků jsou různé, včetně těch kategoricky negativních. Každopádně už bylo naznačeno, že se chystá pokračování.

Jedna zajímavost na závěr. Tvůrci se nechali slyšet, že seriál zasadili do alternativní reality čtyřicátých let dvacátého století, ve které ale nedošlo ke komunistickému převratu. Těžko říct, co to vlastně znamená, moc prvků spojených s konkrétní dobou v seriálu není. Při prvním sledováním mě ale trklo do oka podivné policejní vozidlo, které vypadá, jako když někdo ne moc zručný chtěl nakreslit moderní SUV. Povedlo se mi ale dohledat předlohu a jde o skutečný vůz »Škoda 1101 P« zvaný »Tudor«, který od roku 1948 používal Sbor národní bezpečnosti.

    

    Protože seriál je nejvýznamnější událostí Foglarversu za hodně dlouhou dobu, doprovází ho celá řada souvisejících počinů. Byl spuštěn web www.rychlesipy.org, kde najdeme základní informace o seriálu, postavách, autorech předlohy, ilustrátorech i o Skautské nadaci, s ilustračním doprovodem Karla Jerieho. Ten namaloval i letošní adventní kalendář pro Déčko na webu České televize. Nový kalendář se tam objevuje každý rok už mnoho let, několikrát ho pro ČT vytvořila třeba ilustrátorka Lucie Lomová. Rok 2025 byl ale rokem Rychlých šípů a tak je najdeme také v kalendáři, kde Jerie předvedl své schopnosti naplno. Animace jednotlivých okýnek jsou ozvučené a nadabované, většina postav má několik různých hlášek a na obrázku jsou schované různé „easter eggy“.

    V kalendáři zaslouží pozornost ještě jedna věc: počítačová hra s Rychlými šípy. (Původně byla Nadací prezentována jako „první počítačová hra s Rychlými šípy“, z minulého článku ale víme, že her s RŠ, i když neoficiálních, už existuje několik. Po námitkách komentujících na Facebooku byl popisek změněn na „první on-line hra s Rychlými šípy“.) Najdete ji v políčku číslo 9 a jmenuje se „Rychlé šípy a truhlářův učeň“. Na počítači ji můžete hrát přímo v prohlížeči, pro telefony s Androidem a iOS existuje jako samostatná aplikace. Jde o jednoduchou „adventuru“, kde hráč na jednotlivých statických obrazovkách hledá a následně používá předměty a luští různé šifry. Šípáci nejsou ve hře jako postavičky, díváme se jakoby jejich očima, jednotliví členové klubu komentují hráčovo úsilí a postup hrou. Jde o jednoduchou hříčku, která se dá dohrát za pár desítek minut. Bystrý plantážník si jistě všimne, že ve hře jsou použitá některá pozadí ze seriálu (průjezd, půda, jeskyně, …) a že část postav také namluvili stejní dabéři, jako v seriálu. A toho nejbystřejšího z platnážníků možná překvapí, že komiksové obrázky šípáků ve hře nenakreslil Karel Jerie, ale zmíněná Lucie Lomová. Nikde se mi to sice nepodařilo dohledat černé na bílém, ale i její styl je nezaměnitelný.

Teď se ještě podíváme na dvě publikace, které jsem už také zmiňoval minule a které více nebo méně souvisí s animovaným seriálem.

    První z nich je sešit »Rychlé šípy - Jak to bylo doopravdy«, který se od 19. listopadu 2025 prodával v trafikách. Jde o původní komiksové příběhy seřazené tak, jak se objevily v seriálu a rozdělené podle jednotlivých epizod. Sešit obsahuje celkem 51 šípáckých dobrodružství. Poučený foglarnaut určitě při sledování seriálu konkrétní příhody poznal a navíc je už má doma v mnoha vydáních, takže plátek je spíš určen komiksem nepolíbeným divákům seriálu. Bohužel tady zase úřaduje marketingová neobratnost, protože z pohledu na obálku sešitu by spojitost s animovaným seriálem nevydedukoval snad ani Sherlock Holmes. Text na zadní straně láká na „zbrusu nový obsah“. Jde o komiks napsaný scenáristou seriálu Adamem Gebertem a nakreslený Karlem Jeriem. Komiks má pouhé čtyři stránky, každou navíc složenou jen z 5 - 6 okýnek, je ale celkem vtipný a pěkně nakreslený. Otázka je, jestli má smysl jen kvůli tomu sešit kupovat.

    V listopadu vyšla také knížka »Rychlé šípy: Jak to všechno začalo«, která patří do další nové řady nazvané »Rychlé šípy pro malé čtenáře«. Kromě řad »Ze světa Jaroslava Foglara« a »Rychlé šípy na stopě« (ve které zřejmě můžou, ale nemusí, být příběhy ze světa JF a můžou, ale nemusí, být příběhy o RŠ) máme tak ještě třetí. Že je kniha určena menším dětem, je jasné nejen z názvu řady, ale taky z ilustrace na obálce. Knihu ilustroval opět Jerie, ve stejném stylu jako adventní kalendář ČT a atmosféra obrázků je úplně jiná, než třeba dospělejší Grusovy ilustrace Stínadelské trilogie. Knížka má 72 stran a jde o převyprávění komiksových příběhů o vzniku klubu do prózy. Autorkou textu je Eva Malá, o které nejsou online prakticky žádné informace, až na tu, že má akademický titul „BcA.“ Žádné další knihy zatím, zdá se, nenapsala. (Není zřejmě totožná s doc. MUDr. Evou Malou, CSc., autorkou knih jako »Schizofrenie v dětství a adolescenci«, přestože některé weby tvrdí opak.) 

    Text knihy je vytištěný velkými písmeny a psaný hodně jednoduchým jazykem. Jde v podstatě o doslovné převyprávění několika prvních příběhů až do usmíření s Černými jezdci. Ti i tady nosí šátky a Jarku spoutají provazem, ale tentokrát ho nezavěsí na ohradu. Zato dojde k útoku poleny na Černé jezdce po zkaženém závodu, jako v původní verzi komiksu. Odchylek od kánonu je jen pár, tím nepatřičněji ale působí - například se závod neodehrává na ulici, ale v jakémsi parku „U Jestřába“. Vyloženě rušivě taky působí rozpor mezi textem a ilustracemi. Vůdce Černých jezdců má podle textu zelené tričko, na obrázku ho ale vidíme v bílé košili a zeleném saku. A Rychlonožka má podle autorky dokonce kostkovanou košili, i když na všech obrázcích nosí svůj známý outfit. Těžko říct, jak k takovým nesrovnalostem došlo.

    Knížka je útlá a textu je v ní minimum, dá se přečíst za chvíli. Nejlepší jsou na ní Jerieho barevné ilustrace. Jako seznámení malých čtenářů s fenoménem RŠ asi poslouží, ale matoucí může být určitá schizofrenie (mrk mrk), protože jinak jsou příběhy podány v komiksu, jinak v seriálu a ještě jinak v knížce.

    Rok 2025 byl skutečně rokem Rychlých šípů a něco mi říká, že na další velké počiny si teď nějakou dobu počkáme. Koncem roku ale ještě vyšla očekávaná kniha »Za oponou Stínadel« a také desková hra »Stínadla«, zatím je tedy pořád co recenzovat.